sobota 4. září 2010

Jak vybrat digitální piáno - část první

Jedním z nejpopulárnějších hudebních nástrojů je bezesporu piáno. Naneštěstí je piáno v mnoha ohledech hrozně nepraktické. Například je nehorázně velké a těžké. Určitě si ho tedy nepřibalíte do tašky až pojedete na čundr a nebudete hrát u táboráku trampské odrhovačky. Kromě toho je i velmi hlasité, takže pozor! Hrát jen za dne, ani moc brzy, ani moc pozdě. A i tak bych raději byl ostražitější, až kolem vás bude procházet váš soused. Taky není snadné ho naladit, což je trochu k vzteku, protože piáno nevydrží naladěné příliš dlouho. Záleží na více faktorech, ale tak či tak, počítejte s tím, že si budete muset do bytu pravidelně zvát ladiče. Chcete-li se začít učit hrát na piáno, tohle všechno vám může trošku zkazit radost. Naštěstí existuje alternativa, kterou jsou tzv. digitální piána (DP). Ty spolehlivě odbourávají řadu neduhů, se kterými byste se museli u jejich akustických příbuzných smířit. Na druhou stranu zase řadu nových neduhů přidávají, takže se každý musí rozhodnout, co je pro něj důležitější. Zda praktičnost a jednoduchost digitálních pián, nebo na 100% autentický (jak také jinak) pocit ze hry a dokonalejší a živější zvuk akustického piána.

Tento článek je určen především těm z vás, kteří se už rozhodli a pomyslná miska vah se v jejich případě převážila ve prospěch digitálního piána. Kvalitní digitální piáno není zrovna levná záležitost a jejich cena se vyrovná ceně za kvalitní starší pianino. Ty nejlepší modely stojí dokonce více, než piáno úplně nové. I proto je dobré podobnou investici dobře zvážit a vybrat si skutečně tak, abyste za své peníze dostali tu nejlepší možnou alternativu. Protože jsem se před nějakým časem sám nacházel v situaci, kdy jsem potřeboval koupit piáno, a protože jsem tenkrát strávil spoustu času čtením manuálů, porovnáváním technických specifikací, obcházením obchodů s hudebními nástroji a zkoušením všech možných pián, myslím, že jsem načerpal poměrně hodně informací, které mi ve výsledku pomohly zvolit si ten správný model. Bylo by ale škoda, kdybych měl všechny ty znalosti (teď, když už piáno mám) zase zahodit. A právě proto píšu tento článek. Rád bych tím pomohl těm, kteří o koupi digitálního piána uvažují, ale neorientují se v džungli všech možných značek a typů, které se na trhu s digitálními piány nacházejí. Mějte ale na paměti, že toto není žádný kompletní průvodce. Je to spíš obecný návod čím se při výběru DP řídit.

Úvod

Nejlepší bude začít na začátku, a to tím, jak jsem se vůbec dopracoval k rozhodnutí koupit si digitální piáno. Jsou tomu asi dva roky, co jsem si s hrůzou uvědomil, že ještě neumím hrát na piáno. Tohle šokující zjištění mě donutilo jednat. Zapsal jsem se na hodiny hry na piáno a doufal, že se i v dospělosti dokážu ještě něco naučit. Nadšení mi nechybělo, a tak jsem se jistým (ač velmi mírným) tempem postupně zlepšoval. Když už bylo jasné, že piáno není jen náhodný rozmar, a že u něho už vydržím, uvědomil jsem si (opět s hrůzou) další věc. K tomu, abych se mohl naučit hrát na piáno, nutně potřebuji piáno. Do té doby jsem cvičil na starší klávesy od Yamahy, které bohužel nebyly obdařeny kladívkovou mechanikou, a proto byly pro cokoliv serióznějšího nepoužitelné. Proto jsem také musel každý týden dojíždět přes celé město do jedné z místních mateřských škol, kde mi dovolili cvičit na jejich piánu. Za to patří ředitelce školky mé neskonalé díky. Bohužel mi ale všechno to cestování a časová omezení brzy začala lézt krkem. V tu chvíli mi bylo jasné, že si musím koupit vlastní piáno.

Za kolik?

První rozhodnutí, které musíte před koupí učinit, je určit částku, kterou chcete do piána investovat. V mém případě byla tou maximální hranicí částka 30 000 Kč, kterou se mi bohužel dodržet nepodařilo, nicméně je dobré si podle svých možností nějakou částku stanovit.

Klasické nebo digitální?

Dalším rozhodnutím je zvolit druh piána, které si pořídíte. Může to být buď klasické piáno/pianino nebo digitální piáno. Za částku 30 000 Kč lze získat poměrně kvalitní starší pianino nebo středně kvalitní nové digitální piáno. Nyní je třeba zvážit klady a zápory, které obě varianty mají.

  • Digitální piáno se nikdy nerozladí, ušetříte tedy náklady za ladění, což může být po pár letech i několik tisíc. Klasické piáno musíte ladit minimálně jednou ročně. Záleží ale na stavu piána, prostředí, ve kterém je umístěno, a na tom, jak často se na něj hraje.
  • Digitální piáno je oproti klasickému výrazně lehčí a ve dvou lidech ho lze bez problémů přenést (Uvažují skříňová digitální piána, ne přenosná. Ta přenese i jeden člověk.). Do pořizovací ceny klasického piána je tedy nutné započítat i transport, pokud si na to netroufnete sami. Digitální piáno zabere také o něco méně místa, není tak hluboké ani vysoké jako piáno klasické (ale záleží na konkrétních typech).
  • Prakticky každé digitální piáno obsahuje MIDI vstup/výstup pro připojení např. k počítači nebo k jiným hudebním zařízením. Kromě toho mají DP i vlastní paměť, do které můžete nahrávat (a později pak přehrávat) svou hru.
  • Na digitální piáno lze hrát s  připojenými sluchátky, tzn. že nikdy nebudete rušit sousedy. Cvičit můžete i o půlnoci. (Úplně tiché to ale není, ozývá se ještě bouchání kláves o podkladovou výstelku. Nic hlasitého to není, ale umím si představit, že člověka ve stejné místnosti by to rušit mohlo. Sousedy ovšem nikoliv :-) )
  • Kvalitní klasické piáno (v ceně kolem 30 000 Kč za starší) pravděpodobně bude znít mnohem živěji a přesvědčivěji než digitální piáno ve stejné ceně.
  • Digitální piáno je v konečném důsledku vždy jen imitací skutečného piána, byť obohacenou o mnoho užitečných funkcí.

Jak se zdá, digitální piána mají těch kladů o dost víc, nicméně zdaleka ne všechny zmiňované body mají stejnou váhu. Pro mě osobně byl nejpádnější argument možnost cvičit na piáno se sluchátky. Bydlím v paneláku a v podstatě celý den jsem v práci. K piánu se většinou dostanu až pozdě večer, a pokud si nechci znepřátelit všechny své sousedy, tak v tu dobu bych prostě na klasické akustické piáno hrát nemohl. Rozhodl jsem se tedy pro koupi digitálního piána. Pokud u vás zvítězilo piáno akustické, následující text vám pravděpodobně již v ničem nepomůže. Pokud jste se ale rozhodli pro piáno digitální, čtěte dál.

Co chtít od digitálního piána

Trh s digitálními piány je poměrně rozsáhlý a bez hlubší orientace se v něm můžete dokonale ztratit. Přání naprosté většiny lidí, kteří se rozhodli pro digitální piáno, jsou si ale podobná jako vejce vejci. Téměř všichni si chtějí pořídit takový nástroj, který se svému akustickému protějšku bude co nejvíce podobat. V podstatě to znamená, že hledáme piáno s co nejvěrnějším zvukem piána a s co nejlepší mechanikou kláves.

Ve svém výběru jsem se nakonec omezil jen na dvě značky: Yamaha a Roland. Pokud je váš rozpočet opravdu napnutý, zřejmě by přišla do úvahy i značka Casio. Kvalitní značkou je prý i Kawai, ale zde v Česku je to dost obtížně nalezitelný nástroj, proto ho také z porovnání vynechávám.

Mechanika kláves

Do přímého porovnání klávesové mechaniky mezi akustickým a digitálním piánem se pouštět nehodlám, už proto, že nemám s hraním tolik zkušeností, abych takové porovnání mohl provést. Přesto bych k této záležitosti napsal pár vět. Mnoho lidí při koupi digitálního piána poukazuje na rozdíl mezi mechanikou takového piána a mechanikou piána akustického, na kterém cvičí např. u svého učitele. Podle mého názoru je to ale chyba. Hrál jsem dosud asi na pět různých akustických pián a pocit z hraní na každém z nich byl zcela jiný. Stejně jako bude jiný pocit z hraní na piánu digitálním. Nenechte se tím tedy odradit.

Yamaha i Roland nabízejí piána s několika různými typy mechanik, které se liší cenou i kvalitou. V následující tabulce seřadím mechaniky obou firem od nejlepší (nahoře) k nejhorší, přičemž na jednom řádku budou kvalitativně porovnatelné mechaniky.

Yamaha Roland
NW - Natural Wood Keyboard with Synthetic Ivory Keytops PHA III - Progressive Hammer Action III, Ivory feel Keyboard with Escapement
GH3 - Graded Hammer 3 Keyboard with Synthetic Ivory Keytops PHA II - Progressive Hammer Action II, Ivory feel Keyboard with Escapement
GH3 - Graded Hammer 3 Keyboard PHA II - Progressive Hammer Action II, Keyboard with Escapement
PHA II - Progressive Hammer Action II
GH - Graded Hammer Keyboard PHA - Progressive Hammer Action
GHS - Graded Hammer Standard Keyboard

Všechny uvedené mechaniky mají odstupňovanou váhu kladívek, tzn., že hluboké tóny mají kladívka těžší než tóny vysoké (Graded Hammer / Progressive Hammer), což simuluje skutečné akustické piáno.

Slůvko „ivory“ v názvu u mechanik od Yamahy i od Rolandu označuje materiál vrchní části kláves, který svými vlastnostmi připomíná slonovinu. To znamená, že klávesy s touto úpravou jsou porézní a při hraní trochu sají pot a tudíž se na ně lépe hraje (prý). Piána s klaviaturou mající tuto úpravu jsou ale dražší. Rozhodněte se tedy sami, jestli vám to za ty peníze stojí. Mně ne, už proto, že je mi představa kláves nasáklých potem trochu proti mysli (ačkoliv ve skutečnosti to tak hrozné nebude).

Některé klaviatury od Rolandu mají ještě jednu zajímavou vlastnost, a tou je tzv. Escapement. U akustického piána se může stát, že když hrajete hodně jemně, tón se už neozve. Kladívko, které by normálně narazilo do struny a rozeznělo ji, má příliš malou rychlost (klávesa byla stištěna příliš pomalu) a tím pádem struny nedosáhne, než dojde k jeho uvolnění a návratu do klidové polohy. Escapement u Rolandu právě toto chování simuluje. Pokud hrajete velmi jemně, cítíte při stištění klávesy v jednom místě zvýšený odpor. Při normální hře to ale stěží zaregistrujete. Myslím si, že to je užitečná funkce, která vás lépe připraví pro případnou hru na akustickém piánu.

Zvolíte-li nástroj od Yamahy, zdá se mi jako optimum mechanika typu GH3. Mechanika typu NW, která má dřevěné klávesy, mi přijde už jako zbytečný luxus a mechaniky GH a GHS se mi zdály příliš lehké a hra na nich mně osobně nijak neuchvátila.

Osobně mě ale hra na klaviaturu od Rolandu nadchla mnohem více. Konkrétně mám na mysli PHA II with Escapement. Měl-li bych se držet plánovaného rozpočtu (30 000,- Kč), spadalo by do této kategorie pouze piáno Roland HP-201 (které nemá pouze ten výše zmiňovaný escapement). Bohužel, verze tohoto piána prodávané v Evropě, jsou, na rozdíl od všech ostatních,vybaveny starším modelem klaviatury, který jsem neměl možnost otestovat. Tuto informaci vám navíc nikdo v prodejnách hudebních nástrojů nesdělí. Naopak, budou vám tvrdit, že nástroj má klaviaturu PHA II. Alespoň do té doby, než je upozorníte na drobnou poznámku pod čarou v katalogu. Ani pak ale není jasné, co vlastně dostanete. Manuál zmiňuje modely s barevnou úpravou HP201-ERW a HP201-EMP. O modelu HP201-SB (černá barva) se už nepíše, ale ruku bych za to rozhodně nedal. Pokud objednáte HP201, nebudete si jistí, jakou klaviaturu piáno vlastně má. I proto jsem rozpočet velmi našponoval a nakonec koupil HP 203, které rozhodně má klaviaturu PHA II, dokonce i s Escapement.


Druhou část tohoto článku naleznete zde

7 komentářů:

  1. fajn článek, díky :)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc moc díky za užitečné informace!

    OdpovědětVymazat
  3. no to je báječné,díky

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za informace :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za článek. ! Prosím Vás, je to stále aktuální? Vývoj jde vpřed jak splašená kobyla. Kupovala jsem asi před 10 (?) lety Roland HP-2e, leč už nevím za kolik a zda u něj platí Váš názor, že PHA je "horší". Dnes jsem ochotna jít cca do 40 000 Kč a musím koupit nové. Hrát budu jen já jen pro své uši ale i tak proč kupovat horší, když mohu mít lepší. Mohl byste mi, prosím pěkně, poradit? V prodejně mi nabízeli Yamahu v této cenové kategorii za 36 000 nebo asi 43 000 s tím, že ta druhá má lépe vyvážené klávesy. Typ si bohužel nematuji.

    OdpovědětVymazat